Často kladené dotazy

Metropolitní plán je nový územní plán Prahy. Jde o dokument, který určuje, jak se bude město v následujících desetiletích rozvíjet. Říká, kde se stavět smí a kde nesmí a jak má vypadat, nebo jak se má proměnit podoba každé části města. Stanovuje jasná pravidla pro developery. Současný plán platí už od roku 1999 a rozvoj Prahy je kvůli němu výrazně pozadu nebo hodně brzděn. Jeho platnost se navíc chýlí ke konci, a proto potřebujeme plán nový.

Metropolitní plán je důležitý téměř pro každého, kdo v Praze žije nebo do města dojíždí. Určuje, jak se bude hlavní město rozvíjet, kde zůstane zeleň, kde se může stavět nebo kam se rozšíří doprava. Jde o závazný dokument pro stavební úřady, které při rozhodování o povolení stavby posuzují, zda je záměr v souladu s územním plánem. Stejně tak je závazný pro Odbor územního rozvoje MHMP, který jako pořizovatel Metropolitního plánu zajišťuje jeho jednotný metodický výklad i odborný výklad jeho regulativů v rámci součinnosti jak stavebníkům, investorům, developerům a vlastníkům, tak právě i 22 stavebním úřadům jako podklad pro jejich rozhodování.

Metropolitní plán nevzniká svévolně, není to politická záležitost nějakého představitele některé ze stran, není to názor pár lidí. Metropolitní plán vzniká, protože tak rozhodl nejvyšší orgán, který každé město má, a tím je v našem případě demokraticky zvolené Zastupitelstvo hl. m. Prahy. Toto rozhodnutí padlo v roce 2012 a všechna následující zastupitelstva a političtí představitelé města, kteří se mění každé 4 roky, toto rozhodnutí nezpochybnili a pokračují v započaté práci.

Postupuje se v souladu se stavebním zákonem. Politickou vůli města, resp. zvolené samosprávy v celém procesu zastupuje člen Rady hl. m. Prahy, který má mandát tzv. “určeného zastupitele”. Dnes je určeným zastupitelem náměstek primátora Petr Hlaváček, který na plánu pracuje se svým týmem čítajícím přibližně 6 asistentů a odborných poradců. Celý proces tvorby plánu řídí a zodpovídá za něj pořizovatel, v našem případě Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy (UZR MHMP), jejímž ředitelem je Filip Foglar. Odbor o cca 70 zaměstnancích má v kompetenci mimo jiné zajistit projednání návrhu plánu podle požadavků zákona a rozhodnout o vypořádání a vyhodnocení všech připomínek, námitek a stanovisek. A konečně třetí v tomto “trojúhelníku”, ve kterém všechny 3 strany na Metropolitním plánu spolupracují, je Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha), na jehož půdě se právě nacházíte a jehož ředitelem je Ondřej Boháč. Institut plní roli zpracovatele, tedy projektanta, autorizovaného architekta. Zodpovídá za věcný obsah návrhu plánu a garantuje jeho kvalitu a koncepci.

Jde o složitý proces, který trvá dlouho. Praha se rozkládá na 496 km2, vše je nutné do detailu dořešit. Praha je zároveň krajem, který kromě Prahy často pokrývají desítky územních plánů, my musíme vše “nacpat” do jednoho. Navíc vše komplikuje fakt, že Praha se dělí na 57 městských částí, což znamená 57 starostů, starostek a zastupitelstev na lokální úrovni, se kterými musíte vše projednat a dohodnout. Praha je také hlavním městem, kde se kříží ohromné množství témat, zájmů a konfliktů v území jak z hlediska infrastruktury, tak z hlediska jednotlivých hodnot a veřejných zájmů. Na každý m2 hlavního města je vyvíjen extrémní tlak z hlediska jeho využití. To vše je nutné zkoordinovat, skloubit, dohodnout a projednat. 

První kolo projednávání a připomínkování (od tzv. dotčených orgánů státní správy, ale i od veřejnosti a městských částí) probíhalo v roce 2018. Dle zákona to byla tzv. společná jednání. Připomínky byly vyhodnoceny a návrh plánu byl upraven.

Občané, městské části i všechny další subjekty se pak mohli k plánu znovu vyjádřit v roce 2022 v rámci tzv. veřejného projednání. Všechny podané připomínky Odbor územního rozvoje MHMP opět vyhodnotil a IPR pak výsledky zanesl do současné podoby návrhu plánu, kterou je podle zákona nutné znovu vystavit a opakovaně veřejně projednat.

Jsme proto ve fázi tzv. opakovaného veřejného projednání. To znamená, že Pražané mají možnost vidět, jak byl návrh upraven a jak byly zapracovány všechny připomínky.

Na plánu se intenzivně nadále pracuje. Například celý rok 2024 jsme strávili projednáváním všech připomínek městských částí osobně na jednáních se starosty a starostkami. Byla kvůli tomu zřízena speciální komise Rady hl. m. Prahy pro nový územní plán, která vše projednávala, a to napříč politickým spektrem. Celkem se k návrhu plánu sešla více než 30krát. Kromě toho v průběhu roku 2024 a 2025 také proběhly v rámci tzv. součinnosti intenzivní pracovní konzultace mezi pořizovatelem a dotčenými orgány. Během léta 2025 pak probíhalo povinné vyhodnocování vlivů na životní prostředí, které je nedílnou součástí návrhu plánu.

Vedení města deklaruje, že chce plán schválit do léta příštího roku. Proto současnému vystavení neformálně říkáme veřejná generálka. Po schválení v zastupitelstvu pak jeho účinnost nastává v řádu dnů až několika týdnů. Očekáváme proto platnost od poloviny příštího roku.

Nový Metropolitní plán nemá danou dobu platnosti. Dá se říci, že bude platit do té doby, dokud bude schopen umožňovat plnit potřeby, které Praha a společnost bude mít. Plán je nastavený tak, aby ho ani poté nebylo nutné od základu překreslovat, ale spíše ho jen doplňovat podle toho, jak se Praha bude rozvíjet a co bude od plánu potřebovat. Podle demografických prognóz by měl předložený návrh bez problémů stačit potřebám města do roku 2050.

Reagovali jsme na připomínky veřejnosti, námitky vlastníků, požadavky městských částí i stanoviska dotčených orgánů. Měnily se proto jak dílčí drobné věci v konkrétních místech a plochách, tak se návrh plánu v některých ohledech vylepšil metodicky, systémově.

Díky všem připomínkám a provedeným úpravám je teď mnohem stabilnější a je připraven obstát v reálné praxi, je jednoznačnější a lépe přezkoumatelný. Byla provedena komplexní revize a cizelace jednotlivých témat, vrstev i výkresů.

Pokud by Vás zajímalo zcela konkrétně, co všechno se měnilo, doporučujeme přílohu 10 kapitoly 1 odůvodnění, kde najdete přehledná rozdílová schémata.

Lze shrnout, že v návrhu plánu jsou zapracované územní studie jak ty pořizované, které vznikly v mezičase a ke kterým měli občané možnost se vyjádřit v rámci participací, tak již schválené (celkem kolem 20 ks). Dále byly zkoordinovány a zapracovány v mezičase vydané změny platného územního plánu, ale také ty, které se ještě pořizují. Celkem se jedná asi o 400 změn platného územního plánu.

Pokud jde o konkrétní lokality a novinky v jednotlivých územích, lze uvést významné úpravy v oblasti Písnice, kde vznikne depo metra D, v oblasti Letňan, kde se v návaznosti na připravovaný Terminál Praha Sever plánuje rozsáhlá výstavba v okolí budoucí stanice vysokorychlostní trati, dále úpravy v lokalitách největších pražských brownfieldů, jako jsou Holešovice – Bubny-Zátory, nákladové nádraží Žižkov či Bohdalec–Slatiny–Strašnice.

Z hlediska systémových a metodických úprav prošla změnou také metodika výpočtu kapacity území, která stanovuje, kolik m2 se na každém pozemku může postavit. Tato metodika se hodně zjednodušila a zpřehlednila, jak veřejnost i městské části požadovaly.

Velkou změnou, která určitě stojí za zmínku, je velký krok směrem k jasným pravidlům pro developery a k transparentnosti při spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem, neboť nově byla do Metropolitního plánu v mnoha územích doplněna závazná podmínka, resp. povinnost uzavřít tzv. plánovací smlouvy, než se vůbec začne záměr povolovat a stavět. Díky tomu se zabránilo tzv. “salámové metodě”, ochránily se nejcennější lokality a velká rozvojová území a jednoznačně se zakotvila pravidla hry pro všechny tak, že developeři musí postupovat podle jednotných zásad, tj. podle pražské Metodiky spoluúčasti investorů. Ta jasně říká, jak a v jaké výši se mají developeři podílet na kompenzaci vůči městu, když vstupují se svými záměry do území a vyvolávají tím další nároky např. na mateřské a základní  školy.

Nejlepší cesta je digitálně přes portál Pražana (přes Portál územního rozvoje), tedy oficiální online připomínkovací aplikaci. Elektronické podání je pohodlné, protože si můžete plán digitálně načíst a připomínkovat konkrétní prvek. Můžete to učinit přímo na výstavě či z pohodlí domova nebo práce.

Dokonce můžete využít novou funkci, kterou jsme pro vás letos připravili, a tou je možnost zkopírovat si původní připomínku z vašeho podání z roku 2022 a uplatnit ji znovu, ať už v totožné, nebo pozměněné podobě, či ji označit za souhlasnou (akceptační), pokud jste již s návrhem Metropolitního plánu spokojeni.

Pokud využijete připomínkování přes Portál Pražana, nám to umožní zpracovat všechny přijaté připomínky rychleji a hned se jimi zabývat. Metropolitní plán je možné připomínkovat od 20. 10. do 3. 12. včetně. Otázky zodpoví osobně kustodi CAMPu a odborníci z řad Odboru územního rozvoje MHMP. Ti vám zároveň s podáním připomínky ochotně pomohou.

K Metropolitnímu plánu se může ve fázi veřejného projednání vyjádřit kdokoli, občan či instituce. Připomínkovat je možné jen ty části plánu, které se od minulého projednání v roce 2022 upravily (změnily).

Námitka je silnější než připomínka. Námitky může podávat osoba, která prokáže, že je dotčena návrhem řešení v Metropolitním plánu. To je tedy zpravidla vlastník nebo spoluvlastník nějaké nemovitosti či pozemku. Do Portálu Pražana při zadávání jednotlivých požadavků pak stačí zvolit místo připomínky námitku a v příslušném kroku doložit právo podat námitku, např. tak, že nahrajete sken, který dokládá vaše vlastnictví.

Námitky také mohou podávat tzv. oprávnění investoři, např. správci sítí, a dále zástupci veřejnosti, tedy občané a subjekty, kteří seženou a doloží podpisy (zmocnění) alespoň od 200 osob.

Všechny připomínky pořizovatel vyhodnotí a vypořádá. Rozhodnutí úřadu v tuto chvíli nejde předjímat. Všechny připomínky se vždy hodnotí naráz, komplexně a ve vzájemných souvislostech. Pokud by z opakovaného veřejného projednání nevyplynula potřeba učinit v návrhu podstatné úpravy, ale případně by stačily úpravy dílčí, nebude potřeba pořádat další opakované projednání, nýbrž bude možné po dokončení vypořádání všech připomínek a vyhodnocení výsledků projednání přistoupit k finálním schvalovacím procesům, tedy do „cílové rovinky“.

Zároveň se budou vyhodnocovat a vypořádávat nově uplatněná stanoviska dotčených orgánů a řešit případné rozpory a dohodovací jednání. Následně proběhne potvrzení ze strany nadřízeného orgánu, kterým je přímo Ministerstvo pro místní rozvoj. Pokud vše půjde dobře, do léta by měl být návrh Metropolitního plánu schválen.

Poprvé v historii Praha dostává jasná pravidla pro výškovou regulaci zástavby. To znamená, že stanovuje, jak vysoké mohou být budovy v jednotlivých částech města, aby se zachoval jeho charakter a nenarušil typický horizont. Bohužel, přestože na mnoha místech bychom si již dnes v Metropolitním plánu uměli představit mnohem vyšší zástavbu z hlediska vhodnosti a potenciálu území, aktuální návrh Metropolitního plánu je kompromisem mezi dotčenými orgány (ministerstvy) a je maximem toho, s čím dnes památkáři souhlasí (mají totiž právo veta). Doufejme, že se do budoucna se jejich názor vyvine.

Z pohledu ochrany panoramat a horizontů se však celkem 44 těch nejcennějších výhledů dočká důsledné ochrany. V tzv. hladině věží, tj. v oblastech, kde to nenarušuje panoramata a kde je dobrá dopravní dostupnost a dostatečná vybavenost, umožňuje plán realizovat výškové budovy. Praha je totiž město věží a není důvod, abychom nějaké „věže“ na vhodných místech nepřidali i v dnešní době, která také jednou bude “součástí historie”. 

Cílem je omezit další rozšiřování města do krajiny a naopak podpořit výstavbu na nevyužívaných plochách, jako jsou proluky nebo brownfieldy. To jsou obvykle místa, která jsou dobře napojená na veřejnou infrastrukturu a síť městské hromadné dopravy.

Díky Metropolitnímu plánu si ale zároveň všechny stávající městské čtvrti zcela zachovají svůj charakter, jedinečnost a strukturu. Metropolitní plán totiž o tato tzv. stabilizovaná (v současnosti obydlená) území mnohem více pečuje, než tomu bylo ve starém územním plánu, který platí od roku 1999 dodnes. Jako příklad lze uvést, že konečně budeme mít plán, který zabraňuje zahušťování sídlišť, neboť velmi přísně zamezuje jakékoli zástavbě v sídlištní zeleni. 

Ano. Tato možnost existuje ze zákona a praxe ji bude pravděpodobně vyžadovat. Metropolitní plán se ovšem ze své podstaty snaží nutnosti změn vyvarovat díky modernější a flexibilnější metodice.

Kromě územního plánu ovlivňuje výstavbu v Praze nadřazená i navazující (podrobnější) dokumentace a podklady.

1. Základní principy na úrovni státu řeší Politika územního rozvoje ČR (PÚR) a územní rozvojový plán (ÚRP), krajským nástrojem pro koordinaci území celého regionu/kraje jsou zásady územního rozvoje (ZÚR), obcím a městům pak slouží územní plán (ÚP). 
2. Dokumentací podrobnější než územní plán může být nově zavedený územní plán vymezené části Prahy (tzv. ÚPČP), popřípadě regulační plán.
3. Nejčastěji se ale využívají podrobnější územně plánovací podklady jako územní studie (ÚS), které zajišťuje pořizovatel (Odbor územního rozvoje MHMP (UZR). Jejich úkolem je detailně naplánovat rozvržení určitých lokalit a koordinovat soukromé a veřejné zájmy a rozkreslit zástavbu včetně podrobnějších pravidel.
4. Nejčastěji používaným nástrojem je pak v oblasti podrobného územního plánování institut (územně) plánovací smlouvy, která řeší nejen urbanistickou podobu území, ale i dohodu o jeho rozvoji, etapizaci, financování, majetkoprávním uspořádání i spoluúčasti na kompenzacích vyvolaných deficitů veřejné infrastruktury (tzv. kontribuce), dle jasných transparentních pravidel spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, tj. dle Metodiky spoluúčasti investorů na rozvoji území hl. m. Prahy (schválené Zastupitelstvem HMP v lednu 2022).
5. Praha dále disponuje Pražskými stavebními předpisy, které představují jasná pravidla, jak se v Praze může stavět, aby vznikaly zdravé a příjemné čtvrti.
6. Máme také doporučující manuály jako je Manuál tvorby veřejných prostranství. V nich najdete praktické odpovědi, například jaká má být kde dlažba a jak má být umístěna lavička. Tyto manuály jsou zpravidla závazné pro městské organizace a doporučující pro všechny ostatní.

Přehled dokumentů najdete na webu IPR Praha a informace o územních studiích a plánovacích smlouvách na webu Odboru územního rozvoje MHMP.